Těžká práce Paparaciho I

21. března 2008 v 12:41 | Scerr Recia Ghae |  Scerr Recia Ghae (zrušeno)
,,Mami, jsem doma!" Strifyn hlas měl za následek, že mi srdce vyletělo až do krku. ,,Mami, kde jsi??"
,,To je Strify? Uh!" ozvalo se od okna.
,,Myslím, že jo..." odpověděla jsem rezignovaně.
Abych vám tu situaci líp popsala: Já stála u dveří do ložnice. Strify se právě vrátila domů. A Zack byl chudáček u okna do ložnice. Před oknem byla kupa netopírů- nebo vlastně upírů, dorážející na okno. Zack se snažil držet dřevěnou okenici zavřenou, ale ti upíři se nedali jen tak odbít a byli docela silní. ,,Mami! Ozvi se!"
,,Jak jsi na tom?" zeptala jsem se Zacka.
,,Nevypadá to že by přestali. Vlastně spíš..." Ozvala se rána. Jestli ne nic jiného, tak tohle určitě přiláká Strify až sem. Jeden upír strčil dovnitř svoji ohyzdnou hlavu a pokusil se Zackovi ukousnou prsty. Popadla jsem svícen a urazila jsem mu ji- tu hlavu samozřejmě (bylo to dost nechutné). Zack se zase opřel o okenici. ,,... teprve pořádně začínají." dodal.
,,Mami! Co se děje?!" Právě včas jsem se stačila nalepit na dveře do ložnice. ,,Mami, otevři!!"
,,Promiň zlato, ale to nejde!" odpověděla jsem, co možná nejklidněji.
,,Co to bylo za ránu?" ozvala se Strify na druhé straně.
Očima jsem Zacka poprosila o nápovědu. Kopnul nohou do skříně. ,,Skříň!"
,,Skříň?"
,,Jo, skříň nám spadla a zatarasila dveře. Musím ji zvednout!"
,,Já počkám." řekla Strify klidně.
,,Ne, nemusíš!" zavolala jsem. ,,Klidně si jsi dát večeři, je v mikrovlnce. Žádné maso!"
Oddechli jsme si, když jsme uslyšeli Strifyny vzdalující se kroky. Abych trochu osvětlila situaci. Zack mi trochu pomáhal v novinách, když jsme přišli na parádní sólokapr! Upíři založili svou vlastní firmu. Ale nejen to, že jsou to vpodstatě takový mafiáni, ale jejich firma ještě vypouští nebezpečné chemikálie, a to rovnou do elfího lesa. Dokážete si to představit? Ale jen se o mě ti kreténi dověděli, už na nás poslali své zabijácké komando. Jo a díky že chápete, že nemůžu ohrozit Strifyn život- další a další lži! Nejraději bych se zakopala hodně hluboko pod zem. ,,Scerr- co budeme dělat?" zeptal se Zack a celou vahou se opřel o okenici.
Rozhlédla jsem se po pokoji. Nic užitečného jsme neviděla. Ale pak mě něco napadlo. Vybrakovala jsem svou skříň a konečně našla to pravé- vodku! Vzala jsem prostěradlo a polila ho alkoholem. ,,Až řeknu, tak tu okenici pustíš." Zack se o ni opíral zády, takže měl naštěstí volné ruce. Podala jsem mu sirky a natáhla prostěradlo přes celou směnu s okenicí. Dole jsem ho zatížila několika vázami a samotnou poloprázdnou lahví vodky. Počkala jsem až Zack škrtne sirkou. ,,Teď!" Skočil za mě. Upíři doráželi naštěstí rovnou do okemnice. Když se otevřela, vletěli rovnou do prostěradla. Padla jsem na jeden okral, Zack na druhý a chytili jsme je jako do sítě. Pak zack přiložil hořící sirku k prostěradlu, nasáklému vodkou. Okamžitě vzplálo. Ještě předtím jsem šlápla na obrys poloprázdné, stále stojící lahve. Ozvala se další rána a místnost zaplavil kouř a horký vzduch. Několik hořících upírů se vymotalo z prostěradla a buď šli po nás, nebo chtěli uletět. S Zackem jsme se vrhli kupředu a šlapali po nich, dokud byli ještě na zemi. Když všechno skončilo, dorazili jsme poslední upíry a zabalili je do zničeného koberce, společně se zuhelnatělým prostěradlem, několika robítými vázami a rozbitou, ohořelou lahví vodky, kterou jsem šetřila na večer pro mě a Zacka.
Posadili jsme se oba na postel. Okno nechali otevřené, aby se ten smrad vyvětral. Oba jsme koukali na kuličku, smotanou z koberce. Ještě se bude muset rozhodnou, kdo ji půjde vyhodit. Oddechovali jsme a civěli jsme před sebe. Pak jsme se začali smát. ,,Tak to bylo fakt těsně!" řekl Zack a objal mě kolem ramen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady Asmar Lady Asmar | 20. dubna 2008 v 16:20 | Reagovat

tak tady 55 bodů

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama