Zero jako Já

16. března 2008 v 13:05 | Scerr Recia Ghae |  Scerr Recia Ghae (zrušeno)
O Zerech jsem už psala článek do novin Indestu, takže to nebudu víc rozebírat. Pokud pořád nevíte kdo a co jsou, tak si ho jděte přečíst. Pokud já vím, svoji minulost jsem chtěla nechat plavat, ale jeden dost nepříjemný člověk... teda člověk, zas tak člověk to není... mi nedá spát. Včera ale ukápla poslední kapka.

Byl to čistokrevný Zero. Poznala jsem to, i když jsem ho viděla poprvé v životě a vypadal jako člověk. Zerové se prostě nějakým způsobem dokážou navzájem vycítit a on to věděl. Počítal s tím, protože šel rovnou za mnou. ,,Vy jste Scerr?" zeptal si, i když jsem z jeho pohledu vyčetla, že si tím je naprosto jistý.
,,Ne, jmenuju se Bloody! Strify Bloody!" Hele, já vím že půjčovat si jméno své vlastní- totiž nevlastní dcery, je pěknej podraz, ale bylo to v zájmu situace!
Trpělivě se usmál- jako ti kvalifikovaní psychiatři. ,,Tak to asi jdu za vaší dcerou."
,,Hele, kdo se ptá?" vyštěkla jsem na něj.
,,Mám spoustu jmen." odvětil krátce. ,,Živím se jejich tvořením, tak proč bych si je sám měnit nemohl?"
Pochopila jsem. Ten Zero vyráběl nové totožnosti. A takový lidé, Zera nebo jiné bytosti ve stejné branži, své umění používají i na sobě. ,,A jak se jmenujete teď?" zeptala jsem se.
,,Zack N. Derewan."
,,Co znamená to N?"
,,Nicolas. Tři jména nejsou tak nápadná a tady se to často přehlíží." vysvětlil.
,,Co odemě chcete?"
,,Nepůjdeme někam jinam?" Jo, stáli jsme uprostřed Lasanitu. Kolem nás pořád někdo chodil a to není žádný soukromí. Jenomže kam jít? Domů jsem ho vzít nemohla. Pokud není Strify doma, tak nás tam může načapat a co si o mě pomyslí? Na místech jako hospody bylo taky narváno, což by bylo ještě horší než tady. Jediná možnost byl les. Sice hrozilo, že nás uslyší jeho obyvatelé (zvěř, víly, elfové a pod.), ale ti mi nepřipadají jako velcí žvanilové. U nich je ta výhoda, že se starají o sebe a nestrkají nos do věcí, do kterých jim nic není (jako to dělají lidé).
V lese jsme našli tiché místo, mezi zakrnělými břízami. ,,Takže...?" začala jsem hovor.
,,Slyšel jsem, že jste našla bezpečnou cestu do Šejkonu." Bylo to tady.
,,Chcete tam snad odnést?" zeptala jsem se suše.
,,Ne, jenom zavést. Chci se dostat na jedno místo, spadající pod Šejkon a vcelku."
,,Po kouskách by vám to taky slušelo..." řekla jsem tlumeně.
,,Máte smysl pro humor, Scerr." ocenil s úsměvem, typickým pro příliž sebevědomé a lehkomyslné lidi. ,,Tak zavedete mě tam, nebo ne?"
,,A jaký k tomu mám důvod?" Právě teď lituju, že jsem tu otázku vůbec položila.
,,Máte krásný nový život. Na co oživovat staré vzpomínky?"
,,To je vydírání!"
,,Ano, to je vydírání..."
Byl čas změnit taktiku. ,,Padesát zlatých!"
,,Dvacet pět!"
,,Třicet!"
,,Deset zlatých a pozemková listina, plus to že na vás zapomenu."
,,Pozemsková listina?"
Ukázal mi zažloutlý papír. ,,Mezi Šejkonem a Barsonem. Docela krásné místo na dovolenou, jen chce trochu zrenovovat. Tak deset hektarů velký pozemek."
Chvíli jsem uvažovala. Dovolená by se hodila, poslední dobou mám celkem fofr. Mohla bych vzít i Strify, alespoň by jsme se zase trochu líp poznaly (tedy, musela bych si vymyslet novou minulost, ale otevřeně tý holce lhát je docela dost těžký- mám z toho výčitky). ,,Beru!" přikývla jsem. ,,Co je to za místo?"
,,Stracené město. Na sever od hlavního města Šejkonu."
Zavzpomínala jsem. Byl to ten kousek města, který se prostě jen tak vynořil uprostřed pustiny. ,,Dobře. Kdy tam chcete zavést?"
,,Kdy chcete, třeba zítra, pokud se vám to hodí."
,,Fajn." odpověděl jsem a chtěla odejít.
,,Scerr!?" řekl ještě. Otočila jsem se. ,,Nemám kde bydlet."
,,To je mi líto."
,,Zaplatím vám."
,,To uděláte stejně za tu cestu."
,,Bude to víc."
,,Proč si nepronajmete pokoj v hospodě?"
,,Mají plno..."
,,Nechci peníze, mám jich dost."
,,Dám vám váš rodokmen."
,,Odkud máte můj rodokmen?"
,,Záleží na tom?"
,,Ukradl jste ho!"
,,Ne, nejsem žádný zloděj."
,,Tak odkud ho máte?"
Jeho pohled stvrdl. ,,Chcete ho nebo ne!?"
Přikývla jsem. Jde jenom o jednu noc a Strify se to nemusí dozvědět. ,,Nesmí vás vidět moje dcera."
,,Strify? Proč ne? Uričtě by nic nenamýtala..."
,,Řekla jsem ne!" Je určitě jasný, že tohle člověka a dokonce i tak zdrženlivého Zera jako jsem já, dokáže pěkně nasr... naštvat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 L4dy Strify Bloody L4dy Strify Bloody | E-mail | 16. března 2008 v 20:31 | Reagovat

Mami...Na té fotce je on?Líbí se ti?Bylo by fajn mít taťku :)

Jinak nic nenamítám...

Jsem pozvaná na dva dny k Alisse,tak tam budu,jenom abys věděla...

2 Scerr Recia Ghae Scerr Recia Ghae | 17. března 2008 v 15:08 | Reagovat

Cože? A já myslela že pudeš se mnou...

3 L4dy Strify Bloody L4dy Strify Bloody | E-mail | 17. března 2008 v 17:00 | Reagovat

Ne ne,běž sama,ať se víc seznámíte :)

4 Lady Asmar Lady Asmar | 9. června 2008 v 10:47 | Reagovat

50 bodů

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama