Duben 2009

Návštěva

11. dubna 2009 v 14:07 | Irimë Nyss |  Irimë Andůlinë
Bolest a pálení neustávalo, naopak to bylo ještě horší. Zatínala jsem ruce do peřiny a potom i do matrace, Richard kolem mě pobíhal a Morwen sháněla Aerin.

"Vydrž to, prosím! Nevím, co s tebou je... snad to zjistí Aerin..." a položil mi ruku na čelo.
Prudce jsem oddechovala a snažila se nemyslet na to, co mě stravovalo. Na schodech jsem uslyšela dusot nohou a do pokoje téměř vlétla moje maminka.
"Mami..." dokázala jsem ze sebe vydat jen to jedno slovo.
"Šššš... šetři silami, Irin... budeš je ještě potřebovat. Richarde, nic proti, ale překážíš mi tu. Bude lepší, když nás necháte osamotě."
"Ale..." chystal se odporovat.
"Žádné ale!" uťala ho Aerin a vystrkala ho ze dveří.
"Kde přesně to bolí?"
"Ono to spíš pálí... tady..." přejela jsem si rukou po přiše a oddychovala ještě rychleji.
"Dobře dobře... to není dobré... Zatím je to tedy jen v oblasti břicha? Dítě nešťastné..."
"Mami, co se děje? Prosím..."
"Nejsem si jistá, ale mám dojem, že jsme při tvém ošetřování něco přehlédli..." Při těchto slovech jsem vyděšeně ztuhla. Srdce mi bhilo jako o závod a já jen čekala.

Neměla jsem ponětí, kolik uběhlo času, ale bolest a pálení už bylo mírnější. Chtěla jsem se nadzvednout, ale něčí ruka mě přidržela.
"Jen lež klidně, mohla by sis ublížit..." Ten starostlivý hlas mi zněl povědomě... byla to Aerin.
"Co se...?"nechápala jsem.
"Je to lepší? V břiše ti uvízl kus meče." natáhla ke mě ruku a vložila mi do dlaně hrot dlouhý asi tak šest centimetrů.
"Kdy to přestane pálit úplně?" zajímala jsem se.
"To nevím, ale postupně by se to mělo zmírňovat." potřásla hlavou. V téže chvíli jsem si bezmyšlenkovitě přejela rukou po břiše a nahmatala malou jizvu.
"Tys mě...?" vydechla jsem překvapením.
"Nic jiného se nedalo dělat."
Tiše jsem se opřela o polštář a jen tak koukala na strop.

Ze zasnění (nebo spánku?) mě vytrhl až jeden dětský hlásek. Cassie. Povídaly jsme si spolu a já jí vysvětlovala, co se mi to vlastně stalo. Strávily jsme spolu příjemné odpoledne, i když to bylo poněkud krátké... škoda, že musela odejít. Takhle musím trávit čas sama, Aerin ke mně nikoho nechce pustit z důvodů mně neznámých. A tak většinou jen spím nebo se nudím. Musím se co nejrychleji zotavit, abych mohla vypadnout z postele... jestli se tedy dřív neukoušu nudou.

Moje zvieratká

5. dubna 2009 v 12:18 Eruwie Anárion
Tak tu sú moje zvieratká (teda skôr kone:)

Môj jednorožec sa volá Safira. Je to kobyla. Rada behá. Ale najradšej má jablká.
Ďalej mám pegasa,
volá Star. Najradšej lieta v noci po hviezdnatej oblohe. Je to kobyla.

Toto som ja

4. dubna 2009 v 16:03 Eruwie Anárion
Tak toto som ja, nepochádzam zo žiadnej bohatej rodiny ale aj tak mám svoju hrdosť.
Ako možno vidieť na obrázku mám rada zelenú ale aj ružovú takže sa nečudujte keď budem v ružovom :)
Na ruke mám svojho draka volá sa Green.
Moje meno je (určite ho už viete) Eruwie Anárion, som elfka. Mám rada bojové zbrane ako sú luk a meč.
Nemám rada keď mi niekto rozkazuje čo mám robiť .
Už vám nemám o sebe viac povedať.