Říjen 2009

Podivné shledání

19. října 2009 v 20:44 | Lady Asmar |  Princezna Asmar z Lasanitu
Elvíra mě opět vysadila na balkoně. Byla už tma, snad po půlnoci. Lehce jsem z ní seskočila a pokračovala ke dveřím. Elvíra mezitím odletěla. Když jsem sahala po klice něco mě chytlo za ruku. Vyjekla jsem. Vyděšeně jsem shlédla do očí malé holčičce. Široce se na mě usmála. Děsilo mě to, děsily mě její oči.
Pak promluvila. Její hlas byl dětský, přesto to bylo zvláštní. Byl v něm slyšet rozum. ,,Věř svému instinktu a drakům!"
Chtěla jsem se jí zeptat co tím myslí, ale pak se dveře přede mnou otevřeli a stál v nich Michael.
,,Asmar, děje se něco? Slyšel jsem tě křičet..."
,, Já..." pohlédla jsem na místo kde před chvílí stála ta holčička... Nebyla tam. ,,Ne nic, jen... jsem uklouzla." zalhala jsem. Muselo se mi to zdát, jsem unavená. A Lasanit ted nepotřeboval zcvokatělou princeznu, která má halucinace...
,,Uklouzla..." zopakoval Michael pochybovačně.
,,Jo, uklouzla."
,,Dobře... Pojd dovnitř je tu chladno." nevěřil mi, většinou jsem celkem dobře udržovala roznováhu a ted ani nebylo mokro.
Objal mě kolem ramen a odtáhl do pokoje. ,,Nemáš hlad nebo něco?"
,,Ne, jen bych si už ráda šla lehnout..."
Pochybovačně se na mě podíval. ,,Dobře jak cheš." políbil mě na čelo ,,Dobrou noc." a odešel...
Jen co zavřel dveře ozval se za mnou dětský hlas: ,,Bylo rozumné mu o mě neříkat. Alespon zatím..."
Rychle jsem se otočila. Stála tam ta dívka. Ve světle jsem si jí mola lépe prohlédnout. Nemohlo jí být víc než deset let. Byla mi povědomá... A rozhodně se mi to nezdálo!
Němě jsem na ní zírala.
,,Možná by ses měla poradit s draky, co dál..." navrhla
,,Kdo jsi?" zeptala jsem se konečně.
,,Takže umíš mluvit! Už jsem si dělala starost že jsi bývala němá!"
,,Že jsem bývala? Kdo jsi? Co tady děláš?" dožadovala jsem se odpovědi.
,,Tolik otázek." smála se holčička ,,Moc tě nepoznávám." smála se dál
Nechápavě jsem se na ní dívala. Děsila mě. Ale líbila se mi. Nějakym prazvláštnim způsobem se mi líbila...
,,Měla by ses zeptat draků." řekla dívka ted vážně.
,,Nejsem si jistá, že chci vidět co mi ukážou..." odpověděla jsem
Dívka se na mě překvapeně zadívala. ,,Znamená to že se vzdáváš?"
,,Nikdy." řekla jsem tiše ,,Já budu bojovat do konce. Jen si myslím že příjde brzo..."
,,Vzdáváš se." konstatovala.
,,Jistě že ne!"
,,Pak se podívej do Sahra sabnam."
,,Kdo jsi?" vrátila jsem se k původní otázce.
,,Ta, kdo se ti snaží pomoct. Pomoct Lasanitu!"
Přešla jsem ke stolu a kouzlem otevřela ukrytou skřínku, v které jsem měla Sahra sabnam.